pro děti

Když škola volá, u žáků se mohou objevit závažné problémy

Nástup prvňáka do školy je intenzivní změnou, která s sebou přináší mnoho problémů.

Sebevědomý prvák
Při porovnání dětí nastupujících do prvního ročníku základní školy v minulosti a dnes přicházíme na výrazné rozdíly.

Mária Barancová z pohledu pedagoga uznává, že žáci jsou dnes jsou dnes lépe zorientováni ve světě, informovanější a v práci s informačně-komunikačními technologiemi mimořádně zruční.

Čtěte také:

Jak připravit imunitu dětí na kolektiv

Je však na škodu, že se ustoupilo od všeobecných dovedností a schopností a nadcházející generace jsou méně manuálně zručné.

Mezi jednotlivými dětmi však vznikají rozdíly a propasti. „Děti se rozdělily jakoby do dvou skupin. Jedna je v porovnání s dětmi v minulosti inteligentnější a vyspělejší. Při nástupu do školy je prostředí pro takové děti nedostatečné a mnohdy už umí psát a číst. Druhá skupina dětí je výrazně pozadu v takových samozřejmých věcech jako jsou samoobslužné činnosti či motorika. Tato skupina je nepřipravená na školu. Mám pocit, že zlatý střed, který kdysi existoval, když byli všichni přibližně na stejné úrovni, lehce absentuje. Také si myslím, že děti jsou dnes sebevědomější,“ dělí se o svou zkušenost Kateřina Sipos.

Humánní versus autoritativní výchova
Dnešním trendem je takzvaná humánní výchova. „Samotní žáci, jejich nároky, individuální zvláštnosti či charakteristické limity osobnosti, změnili přístup pedagogů k nim, princip autoritativního stylu řízení je již dnes v zapomnění a je neefektivní. Přátelský a partnerský vztah vytvořený mezi žákem a pedagogem, důvěra, akceptace, pochopení, hledání úspěchu, vytvoření možností realizace pro každé dítě a ovšem láska ke každému jednomu dítěti je základem vnímání současné humanistické školy,“ říká Mária Barancová.

K tématu se vyjadřuje:
Kateřina Sipos, neurovývinová terapeutka, Centrum AVARE, Avare.sk

Podle Kateřiny Sipos závisí mnoho na rodičích. Důležité je, aby tento typ výchovy uchopili ze správného konce a svobodu si nezaměňovali s arogancí a nezodpovědností.

„Není to o tom, že dítě může všechno. Odmalička jim vštěpujeme, aby si stáli za svým názorem, ještě se to jen učí. Mnohokrát se snaží jednat tak, jak to vidí u rodičů. Často neadekvátní. Záleží také na učiteli, který děti správně usměrní,“ vysvětluje.

Základní problémy dnešní pedagogiky jsou dva
Aby se dítě mohlo vzdělávat, musí mít k tomu připravené prostředí. Má mít k dispozici podněty, které jsou zpracovány tak, aby ho zaujaly.

„Jeden žák může být pozadu, druhý napřed, ale učí se najednou totéž. Jeden se nudí a druhý nestíhá. Přesto musí fungovat všichni společně jako jedno „stádo“. Na mnoha státních školách zůstává způsob vzdělávání po starém a proto vznikají konflikty mezi dětmi a učiteli i mezi rodiči a učiteli,“ tvrdí Katarína Sipos.

Mária Barancová považuje vztah rodičů a pedagogů za komplikovaný: „Často dochází k nedorozuměním, rodiče v mnoha případech při selháních své ratolesti obviňují pedagogy, někteří rodiče jsou až příliš ochranářští, neakceptují vyjádření a zjištění pedagogů, zpochybňují profesionalitu a tím vzniká nedůvod. “

Právě na nutnost vyškolených a kvalitních pedagogů upozorňuje Kateřina Sipos: „Takových je na Slovensku málo.

Mnozí fungují v zajetých kolejích už desítky let. Pedagog by měl mít přehled a přirozenou autoritu, aby mezi ním a studentem vznikala z obou stran důvěra a respekt zároveň.“

Problémy žáků začátečníky
Při nástupu prvňáčka do školy dochází k významné změně v jeho životě. Stává se součástí přísnějšího režimu a očekává se od něj více.

„Už to není jen hraní si, ale povinnost a nějaká práce. Děti se první týdny učí uchopit tuto změnu. Dnešní děti jsou velmi hravé a právě po této stránce jsou nepřipravené,“ vysvětluje Kateřina Sipos.

Názor pedagoga:
K tématu se vyjadřuje Mária Barancová, prezidentka Slovenské komory učitelů a ředitelka Panevropské soukromé pedagogické a sociální akademie

Mária Barancová upozorňuje na nejzávažnější problémy, s nimiž bojují děti při nástupu do školy: „V současnosti se setkáváme s dětmi hlavně nesamostatnými. Některé nemají zvládnuté základní sebeobslužné práce, jejich chování a základní disciplína jsou problémové, mají potíže s respektováním pravidel, s autoritou dospělého, se vztahy se svými vrstevníky, se sníženou sociabilitou, neschopností soustředit se, s emoční labilitou a ve významné míře se vyskytují poruchy řeči.“

Paradoxně nejdůležitější je fyzická připravenost
Podstata přípravy dítěte do školy je mnohem prostší, než se na první pohled zdá. Aby dítě úspěšně odstartovalo svůj první rok ve škole, musí být motoricky zralé.

Co to znamená? Nejvyšší motorická dovednost, jaká vůbec existuje, je schopnost zůstat naprosto v klidu.

Technologie zpomalují grafomotoriku
I když to pro prvňáky často není snadné, zvládnout klasické psaní rukou má ve správném vývoji dítěte nezastupitelný význam. A to iv éře počítačů. Psaní rozvíjí grafomotoriku a ne jen to.

Jak uvádějí odborné prameny, při psaní se aktivuje až 500 svalů, jejichž součinnost oživuje centrum mozku, čímž dochází k lepší fixaci paměti a také k větší soustředěnosti.

Grafomotorika vychází z motoriky celého těla, postupně se soustřeďuje na pohyby paže, ruce a nakonec prstů. Velice úzce souvisí s dnešním životním stylem a vyspělostí technologií.

Nejnovější články

Reklama

pr článek

Další články autora

Reklama

pr článek