pro děti

Šest tipů, jak pomáhat vašemu dítěti s domácími úkoly

I u vás probíhá každý večer hádky či vzniká napětí kvůli školním úkolům, které ne a ne dokončit? Děti mají někdy problém se soustředěním, neumí si ještě určovat priority a často nejsou naučeny učit se.

Obětujte část večera vědomostem svého dítěte a zapojte se do učení. Ale pozor. Nestavte se do role učitele ani toho, kdo udělá roli za vaše dítě.

Buďte motivátorem a správně jej podpořte k úspěšným výsledkům. Jak na to? Inspirujte se našimi tipy.

Čtěte také:

Odborník na výživu: Proč je dobré během jídla pít? Má to vliv i na příjem kalorií

1.Povzbuzujte ho
Možná si myslíte, že když se vašemu dítěti vyberete na pomoc během přípravy do školy a zapojíte se do práce nad úkoly, děláte mu laskavost a školní povinnosti mu usnadňujete.

Mějte však na paměti pravidlo, které opakuje ve své knize doktor Kevin Leman, 5 dní, které změní vaše dítě: „Domácí role vašeho dítěte je domácí úkol vašeho dítěte, ne vaše“.

Nemusíte za něj přemýšlet ani úkoly vyplňovat. Přeberte na sebe roli rodiče, který buduje sebevědomí svého potomka neustálým povzbuzováním a chválou.

Pokud si neví rady, předtím, než mu něco začnete vysvětlovat, poraďte mu, ať ještě popřemýšlí nebo si zkusí vyhledat odpověď.

Dáte mu tím najevo, že věříte v jeho schopnosti. Nepoužívejte okaté fráze, pochvalte ho větami jako „Všimla jsem si, že počítáš ty příklady už třicet minut, jen tak dále“, nebo „Tvrdě jsi na té prezentaci pracoval, dobrá práce“.

2.Když je špatně, nenechte se zlomit
Při učení někdy děti ztrácejí trpělivost už po pár minutách a stěžují si, že je učivo obtížné a že to nedokážou. Nedovolte, aby vám jejich znechucené či smutné tváře narušily program.

Buďte jim nablízku, ale držte si odstup. Musí se naučit, že jejich povinnosti za ně nikdo neprovede. Poskytněte jim pomoc radou.

Doporučte jim, kde hledat odpovědi či více zdrojů k učivu. Poraďte jim jinou literaturu nebo doporučte, aby zašli druhý den za učitelem a požádali ho o vysvětlení.

Postupem času zjistí, že se sami mohou dopracovat k úspěchu. Pokud vidíte, že se s úkoly trápí, nenechte se do školních příprav vtáhnout.

Buďte pozorovatel a povzbuzujte, občas nezainteresovaně poraďte. Teprve když vás požádá o pomoc, tehdy se zapojte, ale opět jen v roli poradce, který spolu s dítětem hledá cesty, jak se dopracovat k výsledku nebo mu klade pomocné otázky, kterými se k němu dostane.

3.Prostředí bez elektroniky
Aby dítě nebylo ničím rušeno, je ideální během učení vypnout hudbu, televizi i počítač. Zbavit prostor jakékoli elektroniky.

Kevin Lenman radí zajistit dětem k učení tiché, dobře osvětlené stálé místo k učení, které bude přímo „zářit“ koncentrací znalostí.

Přepínání pozornosti mezi úkolem z matematiky a rozjetou videohrou může vést ke slabým pracovním výkonům a nedbalosti.

Pokud však dítě zjistí, že mu některé úkony jdou lépe vedle hudby, nechte ho, ať si ji pustí. Záleží však na typu úkolů a aktivit, na kterých dítě právě pracuje.

Důležité je nejen místo, ale také čas. Dítě by si mělo vypěstovat v učení návyk. Zjistěte, ve které době mu nejlépe pracuje mozek a zaveďte si stabilní čas během dne, kdy se bude věnovat jen domácím úkolům a učení.

4.Nebuďte otravní
Neustálé rýpání a připomínání, že váš školák nemá udělané úkoly a už by se měl učit mají spíše opačný než požadovaný efekt. Nakonec se vyvinou do apatie a maximální nechuti do učení.

Všeho moc škodí, stejně tak i vašeho zapojení. V dětech to může vyvolat pocit, že dokud se na ně nekřičí a nejsou nucené, tak se učit nejdou. Křičící máma je znamení, že už by měly začít.

V mysli dítěte tak vzniká mylné pojetí povinnosti vůči jeho školním úkolům.

Úkoly mu připomeňte jen párkrát a nenuceným tónem. Tak si navyknou, že zodpovědnost za dokončení úkolu je jen na nich a tím si vybudují návyk učit se stejně jako návyk plnit si povinnosti v dospělosti, aniž by do nich byli nuceni.

  1. Nedokončený úkol má být potrestán učitelem
    Naše milé ratolesti nám někdy ráno na cestě do školy oznámí, že nemají dokončený domácí úkol nebo na to přijedeme sami úplnou náhodou. Pokud to zjistíme včas, snažíme se to napravit a na poslední chvíli ji rychle opravit.

Neuvědomujeme si však, že starost o to, že dítě přijde na hodinu bez hotového úkolu, by neměla být naše, ale dítěte. Bojíme se, že ho pokárají a bude to naše ostuda. Že špatná známka vyvolá pochybnosti o naší výchově.

Nechte však děti, aby trpěly následky svého „lajdáctví“ sami. Trest za nesplněný školní úkol má pocházet od učitele, nikoli od rodiče. Právě on ji dítěti zadával, proto si to s ním musí vyřešit sám pedagog.

6.Učitele nepopisujte ve špatném světle
Pokud si myslíte, že domácí úkol je příliš komplikovaný, špatně zadaný nebo jinak nevyhovující, nemluvte o tom před svým dítětem.

Učitel je pro dítě autoritou, kterou by měl respektovat. Negativní pocity si nechte pro sebe, jinak byste mohli ve svém dítěti vzbudit pocit, že je v pořádku stěžovat si na učební metody a učitele přímo ve škole.

Pokud se vám něco nezdá, domluvte si schůzku s vyučujícím a vydiskutujte si problém v soukromí.

Nejnovější články

Reklama

pr článek

Další články autora

Reklama

pr článek