pro děti

Strava během prvních tisíců dní života dítěte rozhodne o jeho zdraví

Nová slovenská studie Nutriční návyky kojících matek a malých dětí odhalila výrazné nedostatky ve výživě nejmenších. Kde dělají matky chybu?

Ohýbej mě mamko, pokud jsem já Janko
„Správná výživa má dlouhodobý efekt na fyzické i psychické zdraví člověka a podle nejnovějších výzkumů vědy o nutričním programování to, jak se naučíme jíst v nejmladším věku, má významný vliv na náš zdravotní stav později. Nesprávná výživa během prvních 1000 dnů života může vést ke vzniku civilizačních onemocnění jako jsou alergie, obezita, poruchy imunitního systému, diabetes, astma, kardiovaskulární onemocnění,“ upozorňuje přednosta 2. dětské kliniky Lékařské fakulty Univerzity Komenského a Dětské fakultní nemoci László Kovács.

Podle vědy o nutričním programování dokážeme vhodně cílenou výživou během prvních tisíců dní života dítěte ovlivnit významným způsobem i jeho metabolické chování, rozvoj kognitivních funkcí, růst a vývoj.

Čtěte také:

Jak se s dětmi bavit o sexu a nahotě? Hlavně upřímně

Nejčastější stravovací chyby kojících matek
Nesmírně důležitým faktorem je, aby pozitivně ke své stravě přistupovaly zejména kojící matky. Způsob, jakým se žena stravuje, ovlivní zdraví dítěte už dokonce pololetí předtím, než vůbec žena otěhotní.

„Mléko je pro novorozence a batolata základním zdrojem velmi důležitých živin a pro jejich správný růst a vývoj je nezbytné,“ říká dětská gastroenteroložka Iveta Černá.

Nejlepší možnou volbou je nepochybně mléko mateřské, výlučné kojení do šesti měsíců doporučují všechny kompetentní autority, včetně Světové zdravotnické organizace (WHO).

„Při kojení je důležité upravit si své stravovací návyky tak, aby matka dostávala ideální poměr živin s dostatečným množstvím vitamínů a stopových prvků. Uvažuje-li kojící matka o vhodné stravě pro sebe, měla by přemýšlet i nad doplněním jídelníčku o vhodné výživové doplňky speciálně určené kojícím matkám, které obsahují optimalizovaný poměr jednotlivých vitamínů a prvků,“ říká Iveta Černá.

„Pokud je příjem živin menší než celková nutriční potřeba pro produkci mléka a současné zachování zásob živin u matky, tělo zmobilizuje dostupné živiny na úkor matky. Matce hrozí např. odvápnění kostí, chudokrevnost, úbytek svalové hmoty, únava a vyčerpání, což může ohrožovat intenzitu a délku kojení.“

Nedostatky ve výživě malých dětí
„V prvních třech letech dítě zdvojnásobí svou výšku, čtyřnásobně se zvětší jeho hmotnost a v tomto období se nejrychleji vyvíjejí nervová propojení,“ říká gastroenteroložka Renáta Szépeová.

Jak nedostatkem předcházet
Mateřské mléko nabízí dítěti dostatek všech živin a výlučné kojení by mělo trvat 6 měsíců, doporučuje se pokračovat až do jednoho roku a déle.

I po odstavení je však základním předpokladem prospívání dítěte vyvážený jídelníček a pravidelná konzumace vhodné mléčné výživy.

Pediatriemi doporučená denní dávka mléka po 1. roce je alespoň 330 ml. Přechod přímo na běžné kravské mléko však není vhodným řešením.

Kravské mléko totiž obsahuje velmi málo železa a vitamínu D. Mlékem, které vyhovuje potřebám organismu do tří let, jsou mléka pro batolata s věkovým určením. batolící mléka, a jsou upraveny tak, aby dítěti dodaly vše potřebné pro daný věk, růst a vývoj včetně železa a vitamínu D.

Pro srovnání – 330 ml kravského mléka obsahuje jen 25% denní dávky železa a pouze 2% vitamínu D, což je naprosto nedostačující množství pro náročný vývoj batolete.

Naopak kvalitní batolící mléka obsahují ve stejném množství 66% denní dávky železa a 90% vitamínu D.

Kravské mléko navíc obsahuje příliš mnoho bílkovin, což může ohrožovat metabolismus dítěte a zvyšovat tak riziko obezity v budoucnosti.

Vhodné je také zařazovat červené maso, tučné ryby (jako například losos), mléčné výrobky a vajíčka. Jak nedostatkům předcházet
Mateřské mléko nabízí dítěti dostatek všech živin a výlučné kojení by mělo trvat 6 měsíců, doporučuje se pokračovat až do jednoho roku a déle.

I po odstavení je však základním předpokladem prospívání dítěte vyvážený jídelníček a pravidelná konzumace vhodné mléčné výživy.

Pediatriemi doporučená denní dávka mléka po 1. roce je alespoň 330 ml. Přechod přímo na běžné kravské mléko však není vhodným řešením.

Kravské mléko totiž obsahuje velmi málo železa a vitamínu D. Mlékem, které vyhovuje potřebám organismu do tří let, jsou mléka pro batolata s věkovým určením. batolící mléka, a jsou upraveny tak, aby dítěti dodaly vše potřebné pro daný věk, růst a vývoj včetně železa a vitamínu D.

Pro srovnání – 330 ml kravského mléka obsahuje jen 25% denní dávky železa a pouze 2% vitamínu D, což je naprosto nedostačující množství pro náročný vývoj batolete.

Naopak kvalitní batolící mléka obsahují ve stejném množství 66% denní dávky železa a 90% vitamínu D.

Kravské mléko navíc obsahuje příliš mnoho bílkovin, což může ohrožovat metabolismus dítěte a zvyšovat tak riziko obezity v budoucnosti.

Nejnovější články

Reklama

pr článek

Další články autora

Reklama

pr článek