Vstoupíte do dětského pokoje a tam to vypadá jako po výbuchu. Znáte to také? Hračky rozházené po podlaze, oblečení všude možně, sem tam i zbytky jídla a vy si jen zoufale říkáte „Kdy se konečně naučí uklízet?“ Nebojte, takhle to nevypadá jen u vás doma, ale popravdě je to realita většiny domácností.
Proč je důležité mít v pokoji uklizeno?
Možná už jste to chtěli vzdát a říkali si, že koneckonců je to jejich pokoj a pokud chtějí žít jako ve chlívku, tak ať. Že to za ty nervy nestojí. Jenže pořádek není jen o tom, aby pokoj vypadal hezky. Je to důležitý nástroj pro rozvoj dětí. V uklizeném pokojíku se lépe soustředí, cítí se klidnější, a dokonce i sebevědomější. Navíc se učí zodpovědnosti a organizaci. To jsou vlastnosti, které jim budou užitečné po celý život. No a samozřejmě, když děti vědí, co skrývají, které krabičky a bedýnky, že oblíbení plyšáci sedí na této polici a všechna autíčka zase v šuplíku pod postelí, ušetří jim to čas a energii pro samotné hraní. Možná, že pokud se jim to pokusíte takto vysvětlit, jejich postoj k uklízení se začne pomalu měnit.
Všechno si vysvětlete a rozdělte na menší úkoly
Začněte tím, že se domluvíte, co a jak je třeba uklidit. Menší děti zvládají úklid, když mají konkrétní úkoly jako srovnání plyšáků, úklid knihovničky nebo posbírání kostiček lega do krabice. Když řeknete malým dětem “Ukliď si pokoj.”, často skutečně neví, co mají dělat ani kde začít. Poraďte jim! Časem se to naučí a budou to zvládat samy, ale ze začátku potřebují vaši pomoc a vedení.
Nastavte pravidla a rutinu
Ač se to tak na první pohled nemusí zdát, děti milují stabilitu a pravidla. I když to někdy nedávají najevo a bouří se proti nim, ve skutečnosti jim dodávají pocit bezpečí a jistoty. Pokud se úklid stane pravidelnou součástí dne, nebudou jej už brát jako trest. Zkuste třeba: „Každý večer před spaním dáme všechny hračky do krabic a uklidíme oblečení.“ Čím pečlivěji to budete dodržovat, tím rychleji se z toho stane zvyk a tím méně se budete setkávat s odmlouváním a odporem.
Buďte vzorem
Je těžké přesvědčit děti, aby uklízely, pokud samy vidí nepořádek u vás doma. Když děti vidí, že rodiče uklízí a baví je to (nebo to aspoň předstírají), budou vás přirozeně následovat. Nezapomínejte, že děti se učí především nápodobou a pokud budou vyrůstat v uklizeném a čistém domově, taky to od vás odkoukají. Další motivací jsou pak samozřejmě odměny a pochvaly. Někdy stačí opravdu málo. I obyčejná pochvala jako „Dnes jsi to zvládl/a skvěle. Tvůj pokoj vypadá fantasticky!“ Pozitivní posilování funguje lépe než tresty. Můžete zavést i malé odměny, třeba pohádku nebo horké kakao, když mají večer hotovo.
Každá věc má mít své místo
Děti potřebují mít přesně dané místo pro každou věc. Pomůžou jednoduché organizéry, jako jsou označené krabičky a bedýnky na stavebnice nebo na výtvarné potřeby. Čím jednodušší a přehlednější systém si vytvoříte, tím lépe.
Pamatujte, že děti nejsou malí dospělí. Jejich tempo, nálady a přístup k úklidu je jiné než naše. Buďte trpěliví, vnímejte jejich potřeby i nálady a zkuste se do nich vcítit. A myslete na to, že někdy ani vy nemáte po celém dnu v práci chuť ani sílu uklízet.
