pro děti

Kolik hraček děti potřebují

Při doplňování hračkové výbavy se mnozí rodiče spoléhají na příbuzné. Přesvědčovat před narozeninami, že dítě si ještě pořádně nehrálo s hračkami, které dostalo na Vánoce, je zbytečné.

Pro rodinné příslušníky jde o samozřejmost. Rodiče tak odlehčí od výdajů a od běhání po obchodech.

Internetové diskuse se však hemží nápady, že místo hraček by maminky raději uvítaly plenky, dětskou kosmetiku nebo megabalení „výživky“.

Čtěte také:

Jak vybrat zájmový kroužek pro dítě

Dítě hračky potřebuje
Mnozí rodiče se shodují, že narozeniny nebo Vánoce pokaždé dopadnou stejně. Při otevírání třetí krabice si už dítě nepamatuje, co bylo v první.

Některé hračky upadnou v zapomnění dříve, než doputují do dětského pokoje. Důvody jsou různé. Dítě podobnou hračku má, nezaujala ho nebo z ní „vyrostlo“.

Svou roli přitom hraje přesycení. Velké množství hraček rozptyluje dětskou pozornost. Na druhé straně jsou rodiče, kteří hračkám, natož jejich nakupování ve velkém, příliš neholdují a od tohoto záměru pomlouvají i rodinu.

Podle nich si dítě může hrát s „čímkoli“. Předškolní pedagožka Izabela Holá říká, že obě skupiny rodičů mají do jisté míry pravdu.

Hračka však zůstává pro dítě nenahraditelnou. Moderní časy totiž setřely hranice mezi přírodními věcmi a výtvory člověka.

„Prostředí, které dítě obklopuje, je výsledkem lidského zásahu. Interiér domova, parky, dětská hřiště, mateřské školy, zahrady, dokonce okolní příroda jsou výsledkem lidské práce. Jelikož schopnosti a zážitky dítě nemůže získávat v přirozeném prostředí, nahrazuje si je přes hračku,“ říká pedagogička.

Hračka znamená svobodu
Vzpomínky na dětství se nám často spojují s medvídkem, panenkou, stavebnicí. Oblíbené hračky nám dodávaly pocit jistoty, pro některé zůstaly talismanem po celý život.

V očích dítěte hračka není jen předmět. Znamená pro něj svobodu. „Dítě s hračkou zachází tak, jak samo chce. Vybírá si hračku, kterou potřebuje.

Můžeme mu v tom bránit, ale nemůžeme ho donutit, aby si hrálo proti své vůli,“ vysvětluje Izabela Holá.

Rodičům někdy uniká, že pouhá koupě nestačí. Hračku je třeba oživit. Přesunout ji do dětského světa, kde panenky povídají, autíčka vrčí, medvídci přejí dobrou noc.

Vše závisí na fantazii dospělých nebo jejich schopnosti inspirovat se vzpomínkami na vlastní dětství.

Kauza plyšák
Zkušení rodiče varují před bezhlavým nakupováním plyšových hraček. V žebříčku zbytečností se ocitají na prvních příčkách.

Nejčastějším argumentem je, že peníze za všechny plyšáky, na které doma sedá prach, mohly použít jinak. Původní záměr plyšových hraček však zůstává smysluplný.

„Výrobci začali s jejich produkcí ve velkém po kritice hraček z umělé hmoty. Často se lámaly, nedaly se opravit, způsobovaly úrazy. Plyšové hračky ztělesňují zvířátka, různé pohádkové postavičky, čímž si děti naprosto získávají. Mohou s nimi manipulovat do úmoru, používat je jako své mazlíčky. Přinášejí citové uspokojení a příjemný stav duševní rovnováhy. Ten je pro vznik pocitů nezbytný,“ vysvětluje odbornice.

Původnímu záměru plyšové hračky však uškodila přílišná komerčnost. „V poslední době se stávají předmětem různých reklam a vyvolávají závislost. Děti cítí potřebu sbírat, mít, vlastnit.“

Pokud vás děsí představa dětského pokoje natřeného hračkami, řešení je jednoduché. Konečné rozhodnutí je jen na rodiči.

„Kolik bude mít dítě hraček, závisí na jeho postoji, hodnotové orientaci a na zvážení, zda hračku dítě potřebuje, nebo si ji jen vynutilo pláčem.“

Nejnovější články

Reklama

pr článek

Další články autora

Reklama

pr článek